Když jsem před časem v rozhlase posuzoval monografii Karla Kramáře z pera Martiny Lustigové, smekal jsem před její odvahou, dodávaje, že si čeští dějepisci s touto osobností vlastně nevědí rady. Na té pokloně – navzdory nejedné dílčí výhradě – nemám co měnit, zato platnost mé vysvětlující poznámky je silně zpochybněna po přečtení obsažného sborníku příspěvků z vědecké konference Karel Kramář (1860–1937). Postarala se o to většina z bezmála pěti desítek autorů i oba editoři, jimž za jeho uspořádání náleží nemenší poklona. Sborník opatřený všemi potřebnými náležitostmi velmi promyšleně rozčlenili do dvanácti tematických okruhů, v nichž byl v chronologicko-logickém sledu představen Karel Kramář dětský a studentský, národohospodářský a podnikatelský, mladočeský, slovanský, rakouský a německý, válečný a mírotvorný, československý, národnědemokratický, oba manželé kulturní a privátní a posléze ještě Kramář reflektovaný a ve vědecké literatuře (výběrová bibliografie za léta 1990–2007).
...
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2010, 784 s., 590 Kč