Dějiny a současnost

Pohled na naše, či chcete-li, na „národní“ dějiny zvenčí je vždycky plný překvapivých, ale i náhle průzračných momentů. Důkazem je i rozhovor s Christianne Brenne­ro­vou Nemluvme o to­ta­litarismu o vyrovnávání se s minulostí a o tom, že žádná historická pravda neexistuje (Respekt 39/2010): Samozřejmě se jako historička musím snažit minulost zrekonstruo­vat. Ale přitom si musím uvědomit, že to dělám z určitých důvodů a že hlavní příčinou mého zájmu o minulost jsou otázky mého dnešního života. Už proto nikdy není možné získat takový obraz minulosti, který tehdejší skutečnost odráží jedna ku jedné. Kdo si myslí, že to je možné, podléhá iluzi. (...) Diskurzní analýza nám umožňuje, abychom zrekonstruovali, jaké představy lidé v určitém období měli o realitě, o problémech, které je obklopily, a také o způsobech jednání. Středobodem zájmu tazatelů se stal Ústav pro studium totalitních režimů, česká obdoba Gauckova úřadu, debata o bratrech Mašínech, ale i autorčina zatím poslední kniha Mezi Východem a Západem: české politické diskurzy 1945–1948. (ivc)

Týdeník Die Zeit 41/2010 přinesl pod názvem Das bestgehütete Geheimnis (Nanejvýš střežené tajemství) rozhovor s Hansem Henningem Hahnem. V Německu totiž na počátku podzimu vyšla kniha, kterou napsal se svou ženou Evou: Die Vertreibung im deutschen Erinnern. Legenden, Mythos, Geschichte (Schöningh Verlag, Paderborn 2010). Přispěli tak do stále pokračující diskuze o vyhnání/vysídlení/odsunu Němců a v rozhovoru došlo nejen na hodnocení předchozích prací o této nanejvýš „horké“ problematice, ale i na muzeum vysídlení v Berlíně či na nároky na odčinění odsunutých Němců a s tím spojené aktivity. Ve stejném vydání je rovněž připomenut Karl Christian Friedrich Krause (1781–1832) – filosof, který v roce 1860 změnil španělské duchovní dějiny – tehdy totiž vyšla poprvé ve španělštině jedna z Krauseových prací, a Krause tak stanul na počátku španělské moderny. (ivc)