Roku 1712 byla situace v Evropě z pohledu diplomata velmi hektická až nepřehledná. Schylovalo se k mírovým jednáním v Utrechtu a Rastattu (válka o španělské dědictví) a po bitvě u Poltavy (1709; velká severní válka) došlo opět ke změně na polském trůnu — August II. Silný vystřídal Stanislava I. Leszczyńského. Stanislav se proto stáhl na území švédského krále Karla XII., který byl nejen jeho přítel osobní, ale především politický — od roku 1704, kdy se poprvé setkali, jej všemožně podporoval v usilování o polskou královskou korunu. Karel XII., vítěz bitvy u Narvy (1700), opanoval pole válečné i politické, alespoň v prvním desetiletí 18. století se tak zdálo. Avšak záhy přišel pád — ruský car Petr I. porazil svého švédského protivníka v bitvě u Poltavy. Karel XII. se tedy stáhl na území osmanské říše, polské koruny se chopil August II. a Stanislav Leszczyński utekl do švédských Pomořan a poté do Kristianstadu.
...