Vyhlášení částečné náboženské svobody v Čechách tolerančním patentem císaře Josefa II. z 13. října 1781 bylo osvícenským výdobytkem, jasným počinem shora. Jak ovšem k vyhlášení tolerance přispěli sami tajní nekatolíci?
I když byl Josefův právní akt zásadní pro uskutečnění byť jen částečné náboženské svobody, byli to právě předtoleranční nekatolíci, díky kterým vůbec v Čechách a na Moravě mohly v osmdesátých letech 18. století vzniknout nějaké reformované církve, objevit se první evangelické modlitebny a dojít k obnovení nekatolické spirituální praxe. Protestantští historikové sklonku 19. století ve svém tehdejším rozboru předtoleračních dějin českých evangelíků patřičně zdůrazňovali kontinuální snahu reformovaných na cestě k získání tolerance. Na druhou stranu ovšem vnímali toleranční dobu velmi negativně jako moment násilného rozdělení původní „jednotné“ církve české reformace. Tato nepříznivá interpretace tolerančního období pak prakticky přetrvávala po celé 20. století a úzce souvisela se snahou ukotvit český protestantismus co nejhlouběji.
...