Problematika arménské genocidy je v současné době tématem široce diskutovaným. Spor se vede hlavně o to, zda lze tragické události z osmanské říše označit za skutečnou genocidu.
Arméni jsou vedle Řeků a Židů jedním z národů tzv. klasické diaspory, která se opírá o existenci specifického náboženství (gregoriánského křesťanství), vlastního liturgického jazyka a o vzájemnou solidaritu, vyvažující dlouhodobou absenci státního celku. Hlavní roli při genezi národního arménského cítění sehrálo hned několik faktorů – přijetí křesťanství roku 301, vznik vlastního písma, existence rozsáhlé diaspory a významné postavení církve coby nositelky státnosti, k nimž se v 19. až 20. století navíc připojilo i vědomí historického traumatu, pronásledování a genocidy. Koncept arménských dějin se blíží modelu židovského národa, za jehož přímé nástupce v biblické tradici se Arméni pokládají.
...