Kniha se začíná odvíjet jako poutavý příběh chlapce, kterému v jeho pěti letech zmizel za nejasných okolností otec. Nejprve se zdá, že jen odjel na dlouhou služební cestu, později ale vychází najevo, že vše je jinak. Pohledem malého dítěte nahlížíme do rodinného života před tímto osudným dnem a sledujeme, jak tato skutečnost postavila dosavadní poklidný a harmonický dětský svět na hlavu. Oním zmizelým otcem je totiž Rudolf Margolius, náměstek ministra zahraničního obchodu, jenž byl v lednu 1952 zatčen a na konci téhož roku, jako člen „protistátního spikleneckého centra“ vedeného Rudolfem Slánským, odsouzen k trestu smrti a popraven. Někdy bývá považován za nepolitického odborníka, který se do souzené skupiny dostal nejspíš nešťastnou náhodou — na rozdíl od ostatních byl ve straně krátce a nezastával zde žádnou funkci. Ivan Margolius, který se o otcově osudu dozvěděl od své matky až v šestnácti letech, žije od roku 1966 v Anglii a jeho vyprávění je nejen cestou za zmizelým otcem, ale i stručným exkurzem do dějin staré vlasti. Aby porozuměl tomu, co se stalo, snaží se rekonstruovat historii své rodiny v dobovém kontextu a na jejím základě najít vysvětlení. Vykresluje tak jakousi rodinnou kroniku, v níž se do soukromého života nesmazatelně otiskují události 20. století. Příběh je psán čtivě a nechybí mu spád. Chvílemi čtenář zapomíná, že nečte román, ale knihu pokoušející se zpracovat skutečné rodinné trauma.
...
Přeložil Vít Penkala, Argo, Praha 2007, 345 s., 298 Kč