Giovanni Battista Alberti ve svém spisu O malířství (1436) definoval obraz jako okno, jako vhled do trojrozměrného světa v prostoru za rámem, který se podřizuje pravidlům centrální perspektivy. Dominance tohoto tradičního pojímání obrazu byla v dějinách výtvarného umění mnohokrát narušována. V moderním malířství se např. objevují směry, které zpochybňují iluzi hloubky a vykreslují v ploše jeden objekt z mnoha různých perspektiv (kubismus) nebo odmítají být pohledem na jeden výlučný okamžik a vrství na plátně vzdálené časové řezy (futurismus). Technický vývoj umožnil realizovat tuto odlišnou linii zobrazování různými aparáty a multimediálními díly.
...