Člen redakční rady DaS Zdeněk Hojda se v letošním květnovém čísle v ohlédnutí za valdštejnskou výstavou (Bestia vixit) poněkud otřel o mou kritiku zaměření a pojetí výstavy. Protože z pro mne nesrozumitelných důvodů neuvedl to podstatné, tedy: v čem mé výhrady spočívaly — a dokonce se vyjádřil o kritických příspěvcích na internetu, že prý byly vulgární a zkratkovité, cítím povinnost stručně reagovat.
Tak předně v článku pana Hojdy je zmíněn můj text otištěný v Literárních novinách 10. ledna 2008. Nelíbí se mu označení Valdštejna jako „největšího tuneláře v naší národní historii“. Proč takové konstatování nepatří k věcné kritice? Nevím. Co je v článku pana Hojdy opravdu špatně, je povrchní výhrada vůči jedinému příměru — a kritický názor je odbyt, aniž by bylo vůbec sděleno, v čem spočíval! Přitom v mé kritice šlo o podstatné věcné výhrady: proč byly zcela vynechány problematické, ale pravdivé jednotlivosti? Zmínil jsem Valdštejnovu účast v mincovním konsorciu, obsah a hodnocení dvou "kapucínských relací" z jara 1628 a pak výsledky moderního zkoumání vévodových ostatků prof. Vlčkem. Tyto podstatné jednotlivosti se do bombasticky glorifikační orientace výstavy zjevně nehodily. Zrovna tak, jako se do článku pana Hojdy nehodila věcná informace o podstatě mých publikovaných výhrad. Pokud je pan Hojda historik — pak mám vážné obavy, jestliže si dovolí psát takto selektivně a povrchně.
Vulgarita a zkratkovitost příspěvků na internetu se mne rovněž dotkla, když pokračování mého článku údajně pro nedostatek místa redakce Literárních novin odmítla otisknout, a tak vyšlo 31. ledna 2008 v Britských listech. Tak, jak se pan Hojda vypořádal s věcnou kritikou té podivné výstavy, seriózní hodnocení rozhodně nemůže vypadat.
V dalším textu Hojdova článku je pak výstava chválena a výtky jsou odmítány. To není dobré. Věda je tu od toho, aby objektivně zkoumala a zjištěné pravdivě a v kontextu sdělovala. Neměla by podléhat ani dobové módě, ani politické objednávce, ani povrchnosti a zamlčování podstatného. Jak výstava, tak i článek pana Hojdy nejdou cestou pravdy, ale cestou zamlčování — a tedy manipulace a povrchnosti. Bohužel!