- Pavla Horská, Sladká Francie, NLN, Praha 1996, 160 s., 89 Kč
Taillandier, Leger, Denis anebo Frič, Rieger, Brožík, Braunerová — to jsou jména, při jejichž vyslovení nám vytanou plodné a mnohostranné styky Čechů a Francouzů v minulém století. Kniha Pavly Horské o diplomatických, hospodářských a kulturních vztazích mezi Prahou a Paříží od začátku 19. století do roku 1918 přináší jejich přehledné vylíčení. Díky vědeckým stážím ve Francii, studiu u Ernesta Labrousse a přednáškám na École des hautes études en sciences sociales v Paříži patří autorka k našim nejpřednějším znalcům česko-francouzské problematiky.
- Jan Němeček — Helena Nováčková — Ivan Šťovíček — Jan Kuklík, Československo-francouzské vztahy v diplomatických jednáních (1940—1945), Karolinum, Praha 2005, 648 s., 350 Kč
Publikace autorského kolektivu dokumentuje vztahy mezi československou a francouzskou exilovou reprezentací. Postihuje politickou a diplomatickou rovinu v období od června 1940 do května 1945, tj. od ustavení prozatímní československé vlády v exilu a zároveň i od počátku formování hnutí Svobodných Francouzů do osvobození Československa. Zabývá se i osudy československých úřadů na francouzské půdě pod vládou ve Vichy. Celkem je zde uvedeno 334 dokumentů.
- Marc Ferro, Dějiny Francie, přeložily Jitka Matějů a Doubravka Olšáková, NLN, Praha 2006, 694 s., 455 Kč
Osou výkladu první části knihy jsou politické dějiny, nechybí však ani výklad hospodářských, sociálních a kulturních charakteristik daného období. Druhou část pojal autor komparativně. Vycházel při tom z teze, že francouzská společnost prošla několika zásadními krizemi, v nichž se formovaly hlavní ideologické rozpory. Ferro zkoumá např. postavení Francie v rodině ostatních evropských států, zamýšlí se nad francouzskou jednotou i kvazijednotou, migrací obyvatel, postavením žen ve společnosti i obrazem Francouzů v očích jiných národů.