Nizozemci, nebo jak se u nás spíš říká, Holanďané, jsou někdy dost podivní lidé. Mají u nás pověst lidí praktických, spolehlivých, kteří se znamenitě zasloužili o lidský pokrok a kteří dnes zaslouženě jsou v čele kulturních národů... Loni oslavovali v květnu tzv. Čtyřdenní bitvu, tj. námořní boj, v němž jejich loďstva zle pocuchalo loďstvo anglické v rámci druhé anglo-nizozemské války. Tato válka se skončila o rok později, když Angličané i Nizozemci pochopili, že ani jedni, ani druzí svého protivníka nedokážou zničit, a proto na mírovém jednání v Bredě se raději dohodli na smírném jednání...
Nevím, zda Nizozemci budou letos oslavovat bredský mír — kupodivu i ve světě 20. století, který by měl být už dost poučený, se nadále oslavují spíše bitvy než mírová jednání. A vůbec už nevím, zda si mimo universitní kruhy v Nizozemí vzpomenou i na muže, jenž se před třemi stoletími poctivě snažil, aby Anglii a Nizozemí přivedl ke smíru. Nebyl to nikdo jiný než "moravský exulant a host Amsterodamu" Jan Amos Komenský, který v květnu roku 1667 vydal útlou knížku, nazvanou barokně Anděl míru, poslaný k mírovým vyslancům anglickým a nizozemským do Bredy, odtud pak k poslání určený ke všem křesťanům po Evropě, a nato i ke všem náro dům po celém světě, aby se zastavili, válčiti přestali, a učinili místo knížeti míru, Kristu, který chce již národům hlásati mír. S ní se pětasedmdesátiletý Komenský vydal z Amsterodamu do Bredy, aby pro svůj program smíru osobně získával vyslance.
To byl na starého pána úctyhodný výkon, ale velice pochybuji, že by si ho byli dnešní Nizozemci vědomi. Na rozdíl od našich představ, je Komenský, ostatně podobně jako jiní Češi a Slováci, kteří leccos dovedli dát Evropě a světu, na západě znám velice málo. Nedávno byl Komenského vrstevník, rytec Václav Hollar, označen za "druhořadého nizozemského umělce", a Komenský sám nemá dosud v obraze nizozemského "zlatého století" významnější místo. Pro dnešní historiky nizozemské kultury je "učitel národů" překonanou pedagogickou veličinou, a pokud jde o jeho význam v dějinách evropského myšlení 17. století, nebylo mu zapomenuto, že se stýkal, ale také potýkal s Descartesem, jiným hostem Nizozemí, a jeho chiliastické předpovědi mu po osvícenci P. Baylem odcizily sympatie nejednoho autora, který velikost Komenského přeměřil metrem vlastní doby a shledal ho malým...
Dějiny a současnost č. 9/1967, s. 23—25