Dějiny a současnost

Četba děl Michela Foucaulta (1926—1984), jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších francouz- ských myslitelů druhé poloviny 20. století, je poučná i pro toho, kdo není filosofem. Světová proslulost tohoto myslitele propukla v 70. letech, kdy jsme měli u nás jiné starosti. U normalizačního režimu byl v nemilosti, protože se vědělo, že se rozešel s marxismem a podporoval disidenci, zejména polskou. Pro nonkonformní inteligenci to byl důvod se o Foucaulta zajímat ...

Eminent, Praha 2007, 360 s., 299 Kč

V dnešní specializované společnosti už jen výjimečně dokáží vědci psát o svém bádání tak, aby jejich texty byly srozumitelné pro nespecializovaného čtenáře. Vzniklou mezeru vyplnili publicisté, kteří dokáží kvalifikovaně převyprávět speciální výsledky vědeckého výzkumu a podat je ve zjednodušené, přesto však odborně poctivé podobě čtenářům. Překladová literatura tohoto typu je u nás dosti početná, v humanitních vědách jsme však dosud postrádali schopné domácí ...

Přeložil Pavel Rohan, Academia, Praha 2006, 356 s., 495 Kč

Otázka, o čem vypovídá recenzovaná kniha, se obyčejně klade až na závěr. Položím a odpovím na ni ale hned v úvodu. Kniha nevypovídá ani tak o identitě Angličanů, ale spíše o určité nejistotě, kterou prožívali "klasičtí Angličané" (ke kterým patří i autor) koncem 90. let. Toto konstatování se sice jeví jako postmoderní klišé, ale existuje vícero důvodů, které takovou interpretaci ...

CDK, Brno 2006, 504 s., 398 Kč

Druhý sborník studií nahlížející minulost Moravy prostřednictvím osudů konkrétních lidí či profesních typů, který vznikl v rámci výzkumného záměru Masarykovy univerzity, přináší 32 studií autorů převážně moravského profesního zakotvení. V celém sborníku je patrné, že přesnější mohlo být spíše vymezení podle jednotlivých profesních typů a podle sociálního statusu než striktně podle územního hlediska. Sledované období už téměř neumožnilo "uzavřít" hranice Moravy a hledat ...

Dobytí křesťanské výspy Akkonu v roce 1391 a proces s templáři, zahájený francouzským dvorem o necelé dvě desítky let později, opakovaně přitahují pozornost nejen historiků. Odrazem druhého života řádu se stala dnes už nepřeberná tříšť "spiklenecké literatury" zaplňující pulty knihkupectví. Malcolm Barber se vydal jinou cestou, mínil svoji monografii napsat jako úvod k bádání o dějinách templářského řádu a předsunout ji již dříve vydanému Procesu s templáři, na jehož překlad ...