Před Říjnovou revolucí se marxismus v Číně neujal, přestože v té době pronikalo do Číny mnoho západních ideových směrů. Marxovo učení o proletariátu a jeho historické úloze se zdálo být pro Čínu příliš vzdálené. Říjnová revoluce však ukázala radikální řešení revoluční situace i v zemi, která měla s Čínou mnoho společného, a vlna zájmu o ruské zkušenosti přinesla i pře klady marxistické literatury a první diskuse o marxismu v avantgardních časopisech, které měly značný vliv na pokrokovou čínskou inteligenci. Ovšem zdaleka ne každý profesor či student, který se začal zajímat o marxistickou teorii a vstoupil do marxistické studijní skupiny, se stal či zůstal komunistou. K marxismu se pro jeho revolučnost hlásilo i mnoho příslušníků radikální inteligence, kteří však měli nejrůznější názory na jeho aplikaci ve specifických čínských podmínkách.
V Číně se často zdůrazňuje, že komunistická strana tam vznikla za výhodnějších okolností než v evropských zemích, nezatížena vlivy a předchozím bojem s anarchismem, trade-unionismem či sociálně demokratickým revizionismem. Méně se však již bere v úvahu, že všechny tyto a mnohé další proudy v revolučním hnutí působily pak v různě míře přímo uvnitř Komunistické strany Číny hned od jejího vzniku a projevily se jak na ustavujícím sjezdu, tak v osudech zakladatelů strany i v celé pozdější činnosti KS Číny.
Marcela KUBEŠOVÁ
Dějiny a současnost č. 11/1967, s. 9—14