Lidé se stěhují z menších sídel do měst. V Sudetech byla přerušena kontinuita osídlení. Dříve obydlená krajina pustne, věřících je málo. Ještě méně je duchovních. Církev se soustřeďuje na pastoraci a kostely bez věřících pociťuje jako břemeno. Objektivně vzato se o ně pořádně starat ani nemůže. Hospodářské zázemí, ze kterého byly udržovány, komunisté zestátnili a demokratický stát dosud nevrátil.
Opuštěné kostely chátrají. Za socialismu byly záměrně ničeny z ideologických důvodů a dnes padají samy. Nezačneme-li rychle něco dělat, zaniknou. Ne minulý režim, ale my budeme hrobníky významné části kulturního dědictví. Peněz je zoufale málo. Největším problémem je ale lhostejnost. Naštěstí existují pozitivní příklady. Jsou to obce a občanská sdružení, kdo přebírá starost a nalézá pro opuštěné svatyně nové důstojné poslání. Město Smiřice se ujalo slavné zámecké kaple Zjevení Páně. Třicet let ji opravovalo a v květnu 2002 otevřelo pro veřejnost. Kapli využívá pro svatby a pořádá v ní koncerty. Uhřínov pod Deštnou míval sedmnáct set obyvatel. V roce 2003 jich zůstaly sotva dvě stovky. Na úbytě skončila škola i hospoda. Přesto se lidé dali dohromady, založili občanské sdružení a opravili kostel sv. Vavřince se hřbitovem. Tuto akci prezentoval na nedávné konferenci o možnostech využití památek František Formánek. Zajímavý byl jeho komentář k financování. Z celkové částky 3,3 milionů korun tvořil příspěvek občanů a sponzorské dary 59%, z česko-německého fondu se získalo 15,1%, církev přispěla 2,34 procenty, stát dal 17,2% a Královéhradecký kraj 6,36 %. Na závěr svého příspěvku F. Formánek konstatoval věc, která má obecnou platnost: Není vše hotovo. Chceme se pokusit pokračovat. Za rozhodující považujeme dobrou vůli občanů Uhřínova.
Horní Maršov je zmiňován již v 15. století. Dnes má obec 1060 obyvatel, velmi aktivní Sdružení dobrovolných hasičů a dva kostely. Živý je novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895—1899. Ve svahu nad obcí je hřbitov a na něm stojí renesanční kostel stejného patrocinia. Postavil jej Carlo Valmadi v letech 1603—1608. Krásný, autenticky zachovaný, památkově mimořádně hodnotný, ale z pohledu potřeb farnosti nadbytečný. Pro své neopakovatelné hodnoty byla obnova hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově zařazena v roce 2003 do Programu záchrany architektonického dědictví.
Je opraven krov a střecha z dřevěného šindele. Provedeny drenáže a základní statická stabilizace. Dokončena je obnova fasád věže a západního průčelí, na severní fasádě se pracuje. Vedle ministerstva kultury přispěl na obnovu v roce 2002 částkou 200 000 korun Okresní úřad Trutnov. Po zrušení okresních úřadů opakovaně poskytuje řádově statisícové dotace Královéhradecký kraj. Obnova je prováděna citlivě a kvalifikovaně, na fasádách pracují restaurátoři. Výsledek zatím dokončených etap je opravdu zdařilý. Příkladný je i přístup všech, kdo se na obnově podílejí. Radost pohledět.
Dotace a probíhající opravy samy o sobě neřeší budoucnost. V únoru 2006 přijala kostel včetně movitého inventáře, hřbitov a márnici od královéhradeckého biskupství obec darem. Stejně jako jinde v podobných situacích, stojí za vším obětaví lidé, kterým osud této památky není lhostejný. Jistě ne náhodou ve vedle stojící faře rozvíjí své aktivity středisko ekologické výchovy SEVER. Nahlédneme-li do kalendáře kulturních akcí, najdeme u hřbitovního kostela akce jako songová bohoslužba, autorské čtení, Krakonošova hudební zahrada, komorní koncert Nebeští kavalérové a další. Naděje je přímo hmatatelná.