Během posledního zářijového víkendu zpřístupnilo město Ostrov nad Ohří veřejnosti komplex barokních památek — zámecké zahrady a klášterního areálu. Práce na opravě památek trvaly několik let a vyšplhaly se na 145 milionů korun. Většinu peněz na tento velkolepý projekt, 106 milionů korun na obnovu bývalého piaristického kláštera a zámeckého parku, získalo město z dotací Evropské unie. Zbývajících 40 milionů Ostrov investoval do historického komplexu z vlastní kasy a ze státních prostředků. Oprava učiní z Ostrova vyhledávané turistické centrum a oživí historické jádro města.
Ostrovští přátelé historie připravili k otevření komplexu první malou stálou expozici věnovanou typickým výrobkům bývalé ostrovské porcelánky, založené v roce 1848. Členové Spolku přátel města Ostrova se zároveň zásadním způsobem podíleli na obnově historického Ostrova svými znalostmi, artefakty i jinak.
Mezi obnovenými památkami komplexu je areál zámeckého parku, komplex bývalého piaristického kláštera s kaplí svatého Floriana, kaple svaté Anny, kaple Panny Marie Einsiedelnské, kostel Zvěstování Panny Marie a klášterní zahrada.
Komplex za komunismu užívala armáda, byl proto ve značně zuboženém stavu. Prvním krokem k jeho záchraně bylo jeho převedení z majetku státu do majetku města v roce 2001.
Opravená a znovuotevřená kaple svatého Floriána je nejen jednou z překrásných dominant klášterního komplexu, nýbrž získala i symbolickou funkci: je památníkem obětem všeho násilí, které trpěly v Ostrově, ale i například v Jáchymově.
Kaple byla vystavěna v letech 1692—1693 markraběnkou Franziskou Sibyllou. V prosinci 1691 zachvátil Ostrov požár, který však zničil jen zámek. Roku 1788 byla kaple v rámci josefínských reforem uzavřena. Od roku 1793 se pak proměnila v nedůstojný sklad obilí. Znovuotevření se dočkala v roce 1933, to začala sloužit jako památník padlým v první světové válce. Během druhé světové války na pamětních deskách přibývala jména dalších padlých občanů Ostrova a okolí. V padesátých letech převzali klášterní komplex vojáci a učinili z kaple opět sklad.
Na památníku obětem násilí na Ostrovsku spolupracovala skupinka odborníků a město Ostrov. V centrálním pohledu v interiéru je nápis Památce českých a německých obyvatel Ostrovska a všech, kteří zde trpěli z národnostních, rasových, politických nebo náboženských důvodů v průběhu dvacátého století. Po stranách jsou desky s dalšími texty upozorňujícími na vysídlení Čechů v období záboru Sudet, na vysídlení Němců po válce a na oběti komunistických lágrů v Jáchymově. Tyto texty tvoří symbolickou křížovou cestu. Nad panely jsou umístěny plastiky skutečné křížové cesty. Jejich autorem je Jaroslav Šlezinger, který je vytvářel během svého věznění v jáchymovských lágrech.