Dějiny a současnost

O Chartě 77 bylo napsáno a řečeno mnoho, ať už ze strany samotných signatářů, sympatizujících i nesympatizujících historiků a publicistů. S jistou nadsázkou však lze říci, že obecné povědomí o tom, co vlastně Charta znamenala, jaké bylo její vnitřní ustrojení, jak, k čemu a proč se vyjadřovala, není zdaleka na úrovni, která by odpovídala jejímu významu. Nutnost absorbovat pro opravdu věcnou diskusi tak rozsáhlou pramennou základnu, jaká po Chartě zůstala ...

• Nejen v Česku jsou problémy s překlady. V Měsíčníku pro světovou literaturu Plav 2007/7—8 jednu takovou "aférku" přibližuje Magda de Bruin-Hüblová. Případ je pro nás o to zajímavější, že se týká překladu knihy z češtiny. Ale popořádku. Deník Petra Ginze, který pod názvem Deník mého bratra vydala v Praze Ginzova sestra Chava Pressburgerová (Trigon, Praha 2004), vyšel v březnu tohoto roku v nizozemském překladu (Praags dagboek 1941—1942 ...

V červnu tohoto roku se prestižní seznam UNESCO Paměť světa, do něhož jsou zařazovány světové kulturní památky písemného charakteru, rozrostl o osmatřicet nových položek. Jednou z nich je světově unikátní sbírka periodik vydávaných v letech 1918—1945 po celém světě příslušníky ruské, ukrajinské a běloruské emigrace. Tato rozsáhlá kolekce, čítající kolem pěti tisíc titulů novin a časopisů, je spravována pražskou Slovanskou knihovnou, odborem Národní knihovny České republiky. Ačkoliv ne všechny ...

Jak píše v úvodu své stati polská historička umění Maria Poprzęcka, ilustrace bývá zpravidla považována za uměleckou disciplínu minorum gentium, za jakéhosi chudého příbuzného mnohem významnější malby. Recenzovaný sborník vzešel z konference pořádané na pařížské Sorboně a tématu středoevropské ilustrace se věnuje v jeho plné šíři. Historikovi nepřísluší hodnotit opodstatněnost názorů, vývodů a argumentace historiků umění, může si však z jejich debaty odnést mnoho podstatného. Zvláště v Čechách je tradice ...

. . . O postupech, jimiž se F. X. Šalda bral ke svým stanoviskům, není příliš mnoho konkrétních údajů. Šalda neměl přímé žáky, odchované bezprostředním pracovním vedením. Ve svém působení vysokoškolského profesora nekonal pravidelná seminární cvičení, leda výjimečně v zastoupení jiného vysokoškolského učitele. Nebylo tedy příležitosti sledovat zblízka mistrovu metodiku ani pro nejoddanější a nejučenlivější universitní posluchače. A žádnou takovou příležitost neposkytovaly ani přednášky, v nichž Šalda zůstával vždy obklopen jakoby neprostupným kouzelným ...