Atraktivní název na první pohled impozantní knihy, vzešlé z dizertace historika a sociologa Zdeňka R. Nešpora, vzbuzuje velké naděje. Sociohistorická analýza novověkých českých náboženských dějin mimo rámec konfesionálních historiografií totiž opravdu citelně chybí. Na vytrvalce, který se začne prokousávat šesti sty stránkami Nešporova textu, ovšem čeká překvapení. Zpočátku docela milé. Probírá se totiž fundovanou a zajímavě podanou církevní historií českých zemí 18. a 19. století víceméně klasického střihu, osvěženou přehledem a analýzou konfesionální literární produkce všeho druhu. Chvályhodnou originalitou je autorův zájem o jevy na rozhraní různých konfesionálních i sociálních prostředí. Mezi motivy tohoto druhu patří pasáže o sousedské předtoleranční snášenlivosti, o pórovitosti intelektuální bariéry mezi evangelickou a katolickou teologickou produkcí, o způsobech překladů elitních diskursů do nižších vrstev. Tam, kde se Nešpor opírá o poctivou znalost pramenů, působí také nejpřesvědčivěji — jde zejména o kapitoly věnující se fenoménu východočeského sektářství od toleranční doby až do konce 19. století.
...
Albis International, Ústí nad Labem 2006, 695 s., 420 Kč
Viz: Ostrá recenze se slabými argumenty: odpověď Ondřeji Matějkovi.