I když věhlas templářů předčil ve 12. a 13. století zdaleka všechny ostatní rytířské řády, do Čech a na Moravu se chudí rytíři Kristovi dostali nejpozději někdy na počátku 30. let
Jejich příchod nebyl s největší pravděpodobností spojen s aktivitami královského dvora, jako tomu bylo kolem roku 1169 u johanitů a na samém přelomu 12. a 13. století u řádu německých rytířů. Proto ani jejich statky nedosáhly tak úctyhodného rozsahu, šlo jen o několik relativně izolovaných a nepříliš rozsáhlých komplexů. V Praze se usídlili u kostelíka sv. Vavřince, který zřejmě souvisel s nějakým starším velmožským dvorcem, a původní rotundu přebudovali tak, že v místech stržené apsidy přistavěli atypický, k presbyteriu se zužující chór. Po zrušení řádu připadla pražská komenda johanitům a jejich převor Bertold z Henneberka ji v roce 1313 prodal dominikánkám od sv. Anny pod Petřínem za vcelku nevelkou částku 130 kop grošů. Druhý český řádový dům si templáři vybudovali nedaleko Prahy v Uhříněvsi; i tento statek získal na základě papežské buly Ad providam Christi vicarii z roku 1312 johanitský řád. Krom vlastní Uhříněvsi k němu patřily vesnice Kolovraty, Krabošice, Lipany, Přestavlky, Tehovec, Voděrady a Zděbrady. Johanitští převoři si v původně templářské tvrzi vybudovali jakousi venkovskou rezidenci (v roce 1371 zde zemřel Jan ze Zvířetic) a roku 1376 platili z celého panství 20 hřiven speciální berně, což ukazuje na průměrně deset poddanských lánů v jedné vesnici.
...