Počátkem letošního března se i čeští diváci (zatím bohužel jen prostřednictvím kabelové televize HBO) mohli seznámit s prvními epizodami monumentálního historického seriálu Řím (Rome). Kontroverzní dvanáctidílná série vznikla ve spolupráci s BBC a navázala na předchozí úspěch prvního pokusu o tuto koprodukci, kterým bylo velmi úspěšné Bratrstvo neohrožených (Band of Brothers). Na rozdíl od tohoto eposu z druhé světové války se Řím, jak už sám název napovídá, obrací do historie mnohem dávnější — první epizoda začíná v roce 52 př. Kr., v době soumraku římské republiky, a poslední se uzavírá březnovými idami.
Ústředními postavami seriálu však nejsou Caesar, Pompeius či Antonius, ale dva obyčejní římští vojáci Paulus Vorenus a Titus Pullo. Nejedná se o uměle vytvořené postavy — tato jediná dvě jména ze všech vojáků, kterým kdy velel, zmiňuje Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské. Jejich životní příběhy odrážejí politické dění v Římě a osudy těch, kteří je vytvářeli. Prostřednictvím Pullovy a Vorenovy schopnosti "být u toho" sleduje divák rozpad prvního triumvirátu, bitvy občanské války, Caesarovo působení v Egyptě, jeho vztah s Kleopatrou či Oktaviánovo dospívání a boje uvnitř rodiny Juliů.
Série, navazující na úspěch slavných britských seriálů Já, Claudius a Impérium, se s rozpočtem sto milionů dolarů stala nejdražším projektem korporace HBO vůbec. Je proto pochopitelné, že se na ní projevila pozitiva i negativa vysokorozpočtového seriálu určeného nejširší veřejnosti. Velkou pozornost věnovala produkce vytvoření iluze Říma jako živého města, a to do té míry, že rekonstruovala podle dochovaných plánů Forum Romanum v dvoutřetinovém měřítku, na výrobu kostýmů používala pouze látky známé v tehdejší době a komparz hrající v bojových scénách procházel obdobou výcviku římských legionářů. Výsledkem je dojem barvami, vůněmi i pachy kypící statisícové metropole, která spíše připomíná dnešní Kalkatu než mramorově ztuhlou vizi, kterou získá návštěvník antických památek.
Vynikající je i herecké obsazení, tvořené především osvědčenými britskými herci. Caesara ztvárnila hvězda Royal Shakespeare Society, Ciarán Hinds, vynikající je i Polly Walker (Atia). Hlavní pozornost však bezpochyby poutá výkon Kevina McKidda (Vorenus), kterého jsme nedávno mohli vidět v jedné z hlavních rolí (Bothwell) filmu BBC Spiknutí střelného prachu.
Zvídavější divák si však nemůže být jist, kdy autoři scénáře upravovali děj historických událostí záměrně z důvodu větší srozumitelnosti a kdy se mohlo jednat i o případnou neznalost. Vzhledem k působení odborného poradce Jonathana Stampa z univerzity v Oxfordu se však pravděpodobně lze přiklonit k první možnosti. Přesto — v zájmu úplnosti této recenze — nelze nezmínit několik drobných historických lapsů: z děje se předčasně ztrácí Marcus Licinius Crassus coby třetí z triumvirů, Cato mladší se účastní bitvy u Thapsu, dochází k "unifikaci" dvou Pompeiových synů v neexistujícího Quinta Pompeia, stejně jako Caesarovy X. a XIII. legie, a římští jezdci tehdy ještě opravdu třmeny nepoužívali.
Přesto, anebo právě proto, Řím za vidění stojí. Ukazuje historii v její nejpravdivější podobě — jako lidský příběh. A protože i já jsem člověkem své doby, nemůžu se dočkat července letošního roku, kdy bude zahájen prodej DVD s kompletním seriálem, které bude obsahovat řadu interaktivních bonusových materiálů.