Zatímco střed Evropy tepe v rytmu Mozartovy hudby, sever v daleko střízlivější a kultivovanější podobě slaví čtyři sta let od narození velikána barokního malířství Rembrandta van Rijn (nar. 15. července 1606). Kulaté výročí bylo výzvou pro historiky umění, kteří připravili řadu výstavních projektů. Rembrandtovo výročí není jen nizozemskou záležitostí — vždyť nejvíce obrazového materiálu se nachází ve Spojených státech, v Německu, Velké Británii a teprve až za nimi v Nizozemsku. Jednotlivé instituce vystavují především svůj kmenový materiál, a projekty se tak neomezují pouze na Nizozemsko.
Z probíhajících výstav stojí za pozornost sbírka Rembrandtových grafik Fritse Lugta (1884—1970) v Stedelijk Museum De Lakenhal v Leidenu. Jedná se o ucelenou kolekci dávající možnost zhlédnout v podstatě všechny významné grafické práce nejrozmanitějšího žánrového spektra. Na bohaté žánrové paletě je ostatně výstava postavena — mytologické, biblické a žánrové scény střídají autoportréty, portréty a krajiny. K prohlížení detailů grafik každý návštěvník obdrží lupu. Bádání ohledně Rembrandtových grafik z hlediska zjišťování datace pokročilo díky technice kupředu — k průzkumu filigránů dnes vědci používají co nejšetrnější přístroje zejména z oblasti medicíny — například přenosný rentgen na zjišťování rakoviny prsu a další. Paralelně s touto výstavou probíhá v leidenském Prentenkabinet Universiteit úže koncipovaná přehlídka grafických prací vytvořených podle Rembrandtových děl. Popularita umělce se v době baroka měřila kromě jiného i podle množství pořízených kopií — o Rembrandtově věhlasu tedy svědčí vznik mnoha tisků — a to již ve 30. letech, kdy malířův blízký spolupracovník Jan Gillis van Vliet pořídil pod dohledem mistra samého několik rytin podle jeho děl. Ani ve století 18. a 19. zájem o reprodukování Rembrandtových děl neutuchal.
Rembrandtovo dílo je vlastně již po několik desítiletí průběžně zkoumáno — v roce 1968 byl založen The Rembrandt Research Project (RRP), jehož prvotním cílem bylo boření určitých mýtů, vznikajících do té doby kolem malíře a jeho díla, včetně mnoha mylných atribucí. Zatímco na počátku 20. století se malíři připisovalo na 700 maleb, dnes členové RRP na základě důkladného umělecko-historického a technologického zkoumání akceptují Rembrandtovo autorství u zhruba 300 obrazů. Proces bádání a ověřování atribucí probíhá neustále — výstava v amsterodamském Shipholu se v názvu ptá Really Rembrandt?. Třináct vystavených obrazů bylo do sbírek Rijksmusea v minulosti zakoupeno jako "real Rembrandt". Za některými z nich se skrývají příběhy s téměř detektivní zápletkou: Zátiší s vanitas symboly bylo do muzea zakoupeno v roce 1963 bez jakýchkoli pochyb jako dílo Rembrandtovo. Rentgenové snímky a analýza pigmentů však odhalily věci lidskému oku dosud skryté: k symbolům vanitas (loutna, knihy, glóbus) byly později přimalovány karafa, sklenka a talíř. Nejspodnější vrstvu malby ale tvoří portrét dámy objevený na RTG snímku. K jakým závěrům tedy badatelé dospěli? Portrét dámy vznikl někdy na počátku 17. století a je dílem neznámého autora. Plátno však později použil Jan Lievens (jeden z Rembrandtových žáků) pro malbu zátiší. Karafa, sklenka a talíř byly domalovány později specialistou na malbu zátiší Janem Janszem den Uyl. Výstava, na které jsou prezentovány vedle děl výsledky technických a technologických analýz, znovu potvrzuje fakt, že "pouze" uměleckohistorické bádání k hlubinné analýze děl nepostačuje.
Jelikož se na území Česka vyskytuje pouze jeden obraz z ruky Rembrandtovy (Učenec v pracovně), bude pro našince jistě příjemným zjištěním, že budapešťské Szépmüvészeti Múzeum připravilo k Rembrandtovu výročí velkou přehlídku kreseb, grafik a několika obrazů, kterou kromě kmenového materiálu obohacují zápůjčky z vídeňské Albertiny (výstava potrvá do 25. září 2006). Mezi množstvím vystavených exponátů jistě stojí za pozornost intimně pojatá kresba Saskie van Uylenburgh — v podstatě jediné civilní zobrazení Rembrandtovy ženy zpodobněné v požehnaném stavu, s rukou opřenou o pult, na kterém je otevřená kniha. Poprvé není Saskia jen pasivním modelem kostýmovaným do role pastýřky s květinovým věncem na hlavě, její podobizna je jakousi momentkou pořízenou rychle a jistě vedenými tahy pera jejího chotě.
Mnohé z výstavních projektů k Rembrandtovu výročí pokračují i v roce 2007 — za zmínku stojí například spojení malíře s divadlem 17. století (Amsterdams Theater Instituut) či se židovskou kulturou (Joods Historisches Museum). Další informace k Rembrandtovu výročí na www.rembrandt 400.com a www.codart.nl.