O jednom z prvních letošních skutečně jarních víkendů (13. 5. 2006) se v prostorách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě konala konference Kaplička na návsi, křížek v polích na téma Místní komunita a péče o drobné památky. K hlavním organizátorům setkání patřilo i Občanské sdružení Drobné památky severních Čech. V neděli 14. 5. 2006 se účastníci konferenci vydali na výlet po obnovovaných drobných památkách Zákupska, na jejichž vzkříšení má toto občanské sdružení zásadní podíl. Občanské sdružení Drobné památky severních Čech není čtenářům DaS tak zcela neznámé (DaS 6/2005).
Primárně jsou činnost i vznik sdružení velice úzce spojeny právě s českolipským muzeem, odkud vzešel na počátku tohoto tisíciletí prvotní impulz ke zmapování drobných památek (kaple, kříže, sochy, boží muka, svaté obrázky apod.) v okolí a jejich stavu. Zjištění, explicitně nemilosrdné, navíc v kraji s poválečně zapeklitou realitou, pak stálo na počátku samotného O. s. Drobné památky severních Čech, které vzniklo v prosinci 2002. Tehdy byli jeho členy tři lidé, dnes má sdružení členů více než 50. Jsou mezi nimi odborníci (památkáři, restaurátoři, historici) i "laičtí" zájemci (chalupáři, turisté), prostě všichni ti, kteří si ke krajině severních Čech a jejím památkám vytvořili více než kladný a hlavně "aktivní" vztah. Jsou mezi nimi i místní němečtí rodáci (dnes už vlastně poslední žijící generace), někteří z nich dávají na opravy i finanční prostředky. Sdružení totiž oslovilo jejich spolky, ale i jednotlivce, protože především tito lidé vlastní fotografie památek či vzpomínky na ně, dnes mnohdy jediný zdroj informací pro další práci s nimi.
Za necelé čtyři roky existence se sdružení daří plnit jako prvotní úkol: dokumentace, ale hlavně obnova památek a jejich údržba běží jako po másle. Navíc systematickým doplňováním webu (www.pamatky.ceskalipa.org) vzniká velice důkladná kartotéka i pro zájemce do činnosti sdružení nezapojeného.
Postupně sdružení začalo své rekonstrukční aktivity upírat i směrem k větším objektům. V řeči holých fakt se k dnešnímu datu jedná zhruba o osm kostelů na Českolipsku a Litoměřicku (např. kostel sv. Jiří v Chlumu u Dubé, kostel sv. Jakuba Většího v Bořejově u Ždírce, kostely v Konojedech, Drchlavě). Ale právě tento moment byl takovým "prubířským kamenem" vztahů uvnitř sdružení. Ne všichni totiž s tímto posunem souhlasili, dokonce se proti tomu ohradili i v místním tisku. Zda se jednalo jen o filtr pnutí mezilidských vztahů, to vědí, jak už to tak bývá, jen zasvěcení. Suma sumárum — dva členové ze sdružení vystoupili a založili jiné, nové, s nepříliš odlišným názvem (Obnova památek — Památky severních Čech).
Snaha pomoci při opravách větších sakrálních památek vykrystalizovala (a naopak) v další významnou činnost: vyplňování grantů a žádostí, případně konzultace s tím spojené. Ve spojení jsou v rámci těchto aktivit hlavně s představiteli farností Libereckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Komu se někdy nějaká žádost o grant do ruky dostala, ví, že se jedná o pomoc k nezaplacení. Samotné sdružení spolupracuje či bylo podpořeno již několika organizacemi či "osvícenými" firmami (např. Nadace Občanského fóra, Nadace VIA, Program 2000 Lesů ČR, Nadace Preciosa).
Vnitřní zámysly asi nejlépe ilustruje úryvek článku (přejato z časopisu Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions Club z počátku 20. století) vetknutý téměř jako "rozšířené motto" sdružení jejich webovým stránkám (i činnosti): Sakrální památníček u cesty! Jdeš-li kolem, uvažuj, jaký může být jeho význam! Poutník, přicházející ze severního Německa, se nemálo podiví, uvidí-li v katolických zemích nespočet obrazů, soch, kapliček, křížů a božích muk na všech cestách a pěšinách... Je přece tolik možností, co by mohla tato znamení u cesty přemýšlivému a pozornému poutníku vyprávět. Hleďme, slyšme! ... Moje rada zní: Chraňte, ochraňujte symboly u cest!
Když si také otevřete ikonu s aktualitami, která je nabitou kronikou spolku, dáte mi jistě za pravdu, že pečování o drobné památky není jen kratochvilná záliba. Je to prostě styl života.