Dějiny a současnost

Slavníkovci — existuje opotřebovanější téma v české medievalistice? Každý, kdo se jen otřel o raně středověký český stát, neopomněl zmínit tuto východočeskou pseudodynastii. Bohatý arzenál literatury na dané téma a slavníkovský mýtus proto zcela přirozeně vyvolávají otázky při pohledu na novou publikaci. Vojtěchovi však není věnováno více prostoru, než v rámci daného tématu skutečně zaslouží. Autoři si pečlivě rozmysleli strukturu knihy a věnují se jen Slavníkovcům. Kniha má v podstatě tři ...

Lidské zkušenosti každodenního života v České republice nikdy nestály na výsluní zájmu sociologických nebo antropologických studií. Během komunistické éry byla možnost výzkumu na našem území pro západní antropology značně ztížena a místní sociální vědci se ve svých studiích, snad z obav ze střetu s komunistickou mocí, příliš nezabývali otázkami kulturních a náboženských procesů či každodenních rituálů v komunitách. Po nejvýznamnější studii české národní identity v podmínkách postkomunistických transformací The Little ...

V nedávné uměleckohistorické publicistice vyvstala odlišnost trendů studia novodobého umění a architektury, které už během 18. století měly vzájemně odlišné ambice a vyhovovaly různým požadavkům. K bodům, v nichž lze tento "příběh dějin umění" uchopit za obrácený konec, patří obecná tvůrčí situace kolem roku 1900 i chrám jako přední stavební typ evropské tradice. Vždyť právě chrám byl historicky základním prostředím setkání různých oborů výtvarné tvořivosti a "souborné umělecké dílo" charakteristickou ...

Životní osudy Ewalda Oserse vyzývají k napsání zajímavé knihy. Narodil se v dobře situované pražské německy mluvící židovské rodině v předposledním roce trvání Rakouska-Uherska. Otec, který se pokládal za člena pražské německé společnosti, se po roce 1918 začal učit česky, "aby ovládal jazyk státu, jehož byl občanem". Osers prožil dětství v kultivovaném prostředí první republiky. Vedení domácnosti — služebné, vychovatelky, domácí lékař i docházející švadlena, prázdninové pobyty — patřilo k normálnímu způsobu ...

V řadě věnované historické architektuře Prahy vychází monografie o gotické architektuře "posunutého" 14. století, napsaná pedagogem dějin architektury na katedře architektury ČVUT. Autor představuje u nás zatím jen vzácně uplatňovanou, ve světě však etablovanou metodu sociologicko-historického výkladu dějin výtvarného umění. Architektura středověkého města pro něj není ani souborem esteticky uspokojujících forem, ani projevem národního ducha, nýbrž jedinečným celkem staveb, které vyjadřovaly náboženské, estetické, ekonomické, sociální i politické zájmy různých skupin ...

Když v roce 1967 vyšla kniha Bohumil Hrabal uvádí mohl poněkud překvapený čtenář číst vedle Karla Jaromíra Erbena, Jakuba Demla, Jaroslava Haška, Ladislava Klímy a Richarda Weinera také Ignáta Herrmanna. Hrabal vybral povídku Sudička!, dějově chudou, ale tím bohatší jako proud řeči; nelze si nad ní nevzpomenout na podobně chrlené texty autora Tanečních hodin pro starší a pokročilé. Tímto přiznáním k Herrmannovi uvedl ho Hrabal poprvé na místo, které mu ...