ROK OCHRANY A TVORBY životního prostředí. Akce pro všechny, kterým není lhostejné, jaké prostředí zanecháme generacím po nás. Akce Brontosaurus. Slova, která zazněla v lednovém pořadu Českého rozhlasu Meteor z roku 1974, předznamenala vznik budoucího ekologického hnutí Brontosaurus. To před padesáti lety navázalo na myšlenky konference OSN o životním prostředí ve Stockholmu, kde byl tento rok vyhlášen Rokem životního prostředí.
Na počátku stálo několik mladých lidí z řad Socialistického svazu mládeže v Ústavu krajinné ekologie (ÚKE) Československé akademie věd a redakce Mladého světa. Samotný název odkazující na vyhynulého tvora souvisel s heslem Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti. Hlavní tváří hnutí se stal novinář Josef Velek; ilustrátor Vladimír Jiránek navrhl dodnes proslulé logo hnutí. Původní myšlenkou byla jednoroční rozsáhlá mediální kampaň zaměřená na děti a mládež. Na té se vedle Československého rozhlasu a Mladého světa podílel také časopis ABC nebo Československá televize. Každý měsíc roku 1974 byl věnován jednotlivému problému v oblasti ochrany životního prostředí – například znečištění vzduchu, nakládání s odpady, dopravě nebo znečištění vod.
První vlaštovky se již objevují, vědci přicházejí s návrhy řešení, scházejí se vlády, podepisují se mezinárodní smlouvy (…) Ochrana životního prostředí začíná být věcí celých národů všeho lidstva, říká moderátor ve zmíněném pořadu Meteor z roku 1974. Rozhlasový archiv nabízí také zajímavý vhled do tehdejší interpretace devastace životního prostředí v Československu: Ne že bychom byli bez problémů. Zmenšila se plocha orné půdy – od roku 1937 o tři čtvrtě milio nu hektarů. Neuvážené používání jinak velmi prospěšných chemických látek v zemědělství způsobuje, že se mnohé z nich dostávají do pitné vody. V mnoha oblastech ještě padají tuny popílku a do ovzduší se dostávají mračna kysličníku siřičitého… Moderátoři následně dodávají, že se u nás situace mění k lepšímu s tím, že naše Ostrava byla údajně světoznámým příkladem péče o životní prostředí.
Úspěch původně neformálního hnutí předčil všechna očekávání a kampaň vyvolala mezi mladými lidmi veliký ohlas. Ten se stal motivem k dalšímu pokračování této iniciativy. Brontosaurus tak byl důležitou součástí výchovy k ekologicky udržitelnějšímu myšlení a jednání v tehdejším Československu. V osmdesátých letech proběhly stovky akcí, do kterých se zapojovaly tisíce lidí. Díky nim jsou tak uchovány některé hradní zříceniny (Zvířetice, Lichnice ad.).
Vztah hnutí vůči tehdejšímu normalizačnímu režimu byl komplikovaný. V environmentální platformě založené na dobrovolnictví mohla zaznít i kritika přístupu tehdejšího režimu k životnímu prostředí. Aktivity Brontosaura se ale v tomto období pohybovaly obvykle v režimem tolerovaných mezích. Tehdejší režim už pak Brontosaura nijak zvlášť nekontroloval. (…) byla zkušenost, že nelze zakázat úplně všechno. Tím, že Brontosaura nechali žít i přesto, že byl občas kontroverzní, tak to měli aspoň pod nějakým dohledem – v nějakých mezích, řekl Českému rozhlasu v roce 2006 tehdejší předseda Tom Hradil.
Po roce 1989 vznikla samostatná organizace Hnutí Brontosaurus. V nadcházejících letech probíhala diskuse o dalším směřování Hnutí, která vyústila v rozdělení na dvě nové organizace – Hnutí Brontosaurus a Asociaci Brontosaura. Brontosaurus žije dodnes a je nejstarší nevládní environmentální organizací v České republice. S jeho činností napříč dekádami se můžete seznámit po naskenování QR kódu.