Kura, ani nevim, estli sem tež ten etnicky Nemec, ten Dojčštemige? Bo mi stačí moje male misto, vic nepotřebuju. Taky enem šreklicher platz. A to je možna ten nacionalni andegrand. Dyť to už vim davno, že i temu škaredemu je třeba zrobit platz, a nemusi to byt nakonec tak škarede, jak to na prvni pohled vypada. Domluvit se s tym škaredym je duležite, bo dyž člověk chce mět to fajne, tak se musi domluvit i s tym špatnym, inak ma oboji. Hlavní postava románu Petra Čichoně Lanovka nad Landekem (Host, Brno 2020) by mohla být – s ohledem na svůj vřelý vztah k zlatavému moku – čirou oslavou češství, tedy jak jsme ji zvyklí slýchat nejen ve čtvrté cenové… Johan Kott se stará o svůj rybníček, kam vysadil japonské kapříky zakoupené v Hornbachu či Bauhausu a kde si neustále chladí pivo „do foroty“. Jenže s Kottovou identitou je to složitější, narodil se totiž na Prajzske a autor ho nechává meditovat u rybníčku v blízké budoucnosti, kdy se z Evropské unie stane federace a na Hlučínsku i v celém „německém Slezsku“ se k moci dostává separatistická strana Liga Slezska. Její volební vítězství rámuje detektivní zápletka, která je svým způsobem pouze podružná. Podstatu symbolizuje lanovka, která má vést i přes zahradu s rybníčkem, pivem a exotickými rybkami, jejichž japonský název koi je rovněž synonymem pro lásku a přátelství. … tuš mě napadne vylezt na malu plošinu ve skale. Raz za čas si tam vylezu sednut. Estli spadnu, tak už mě nikdo neposklada, ale v tym to pravě je, že je to nebezpečne. Kradu se navrch po uhelnym srazu, kery v kameň ztvrdnul, a za chvilku se z plošinky divam na svuj rybnik jak maly synek…
- ivc -