Pane redaktore!
Ja by Vas teš prošil, aby šče tež mi do teho našeho noveho včelarskeho cajtunku napisal, jak ja včely spojuju, ale pišče mi to po našemu, bo či staři včelaře temu lepši rozumju.
V brčach, kere sem se podcejchoval, že včely skasiruju a tež i ty, co chcu něchač, vyberu prazne ramky ze zadku a něcham venku, až přidu na ramky, co na nich su včely a tež i med vytahnu a zašibuju do brči, keru chcu něchač. Při vytahovani ramku davam pozur na kralovnu, jak na ňu přidu, to ju chyčim a dam preč, skasiruju, jak su všecke ramky z brči venku a je moc včel, kere mi zvandrovaly z ramkuf, to jim tam ešče zastrčim dva ramky z voščinama a ony na ně nalezu, a potem ich dam k tym druhym a dy ešče někere tam zostaly, to ich vykuřim, česno začpu a ony vandruju k sušedkam.
Včely, kere skasiruju, něpřidam nikdy na jedny, ale ja ich podělim všecke, kere necham a tak ich dycky vyrovnam, až všecke, kere sem zrušič chčel, zrušim.
Včely zrušuju ene, jak je chladnějši děň, bo ony by se mi baj bily a to mi ich by bylo luto, a tež dy ony něco medu ze sebum přiněsu na nove misto, to ony na ně tak škaredě nehleďu, a dyby se přece chčely bič, to ich trochu pokuřim, bo to se im ubere kuraže a brči něcham trochu otevřene; ja to dycky dělam popoledňu okolo svačiny.
Najprem se fšecke zvizitiruju a podcejchuju, kere chcu něchač a divam se tež nato, eli kralovna kladě červ a tež jak moc mě obdařily z medem. Při kasirovaňu včel se ňikda nědivam, jak mocne su, kere mi nepasuju, to ich skasiruju. Včely, kere mam skasirovač, něskasiruju všecke na raz v jeden děň, ale rozdělim se to na věc dňu.
Tu všecku robotu mušim měč hotovu nanějskorši do konca augusta a tež i do teho času muši byč včely hotove k žimovemu futrovaňu, tak až prvněho septembra se krmi pro žimu. Loni sem na podžim měl šestnactero brči. Ale ja němam rad tak hodně brči, bo to da moc roboty a ja němam času, bo sem ve vyměnku a tak sem sedmero skasiroval, rozhazal po celym včelině a mam včil ene devatere a všecke dobře přežily žimu. Na žimu sem dal do každe brči štrnact kg cukru, bo tych paru kilo, kere sem dostal bez dafk y, to by měly malo, a ja bych mušel přes žimu chodič do česna fukač, eli ešče žiju.
No, pane redaktore, ja už to skončim, bo dyby teho bylo gor moc, to by šče mi to poškrtal.
J. M. z V.
in: Slezský včelař, 1938 (roč. 1), č. 3–4