ÍÑIGO DE LOYOLA, V BASKIČTINĚ IGNAZIO LOIOLAKOA (1491–1555). Uvedení baskického jména není lingvistická schválnost. V kraji, kde se zakladatel a první generál jezuitského řádu jako poslední z třinácti dětí narodil, tedy ve vlídné krajině zelených kopců baskické provincie Guipúzcoa, je baskičtina všude na prvním místě, až po ní přicházejí nápisy španělské. Rod Oñaz y Loyola, z kterého pocházel Ignácův otec Beltrán Yáñez, patřil ke středně zámožné šlechtě a politicky inklinoval ke kastilskému dvoru. Je tak pravděpodobné, že mladý Íñigo (jméno Ignacio začal důsledně používat až za studií v Paříži ve svých 37 letech) hovořil od raného mládí oběma jazyky. Když mu bylo patnáct, odešel z rodného hradu pod ochranná křídla Juana Velásqueze de Cuéllar, vysokého finančního úředníka kastilského království.
...