Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 zaznívalo stále více hlasů volajících po opravě místa Komenského posledního spočinutí v nizozemském Naardenu. Valonský kostelík, kde byl učitel národů pohřben, se od roku 1821 používal ke světským účelům a jeho tehdejší stav tedy nenaplňoval požadavek na důstojné pietní místo. Roku 1929 tak došlo k otevření Komenského hrobu, vyzvednutí tělesných ostatků a jejich opětovnému slavnostnímu uložení. Posléze následovalo vyjednávání československé a nizozemské vlády, jehož výsledkem byla dohoda, že kostelík bude Československu přenechán současně s právem kapli vhodně upravit na pietní místo a Komenského památník, o který bude československý stát na vlastní náklady nadále pečovat a udržovat ho v dobrém stavu.
...