Do osudů významného grafika 17. století, pražského rodáka Václava Hollara (1607–1677) zasáhly dvě události, které zásadně změnily jeho životní cesty. Tou první bylo stavovské povstání, které vyvrcholilo bitvou na Bílé hoře v roce 1620, a následný vývoj politicko-náboženské situace v Čechách. Hollar opustil Čechy roku 1627, pravděpodobně také v souvislosti s právě vyhlášeným Obnoveným zřízením zemským. Nejprve pobýval v německých zemích, usadil se však až roku 1636 v Anglii, kam jej zavedla služba u dvora Thomase Howarda, hraběte z Arundelu a Surrey. Také tam jej však za čas dostihl válečný konflikt, který změnil podmínky jeho života a od roku 1644 jej přiměl strávit několik let v Antverpách. Když se v roce 1652 do Anglie vrátil, snažil se pokračovat v slibně započaté grafické dráze. Vydával opět své lepty, ale živil se zejména ilustrováním knih. Do této produkce náleží také pro Hollara nezvykle koncipovaný list, který srovnává dění v Čechách v letech 1618–1621 s událostmi v Anglii od roku 1637.
...
Článek je rozšířenou a upřesněnou verzí textu z publikace k výstavě Comenius 1592–1670. Doba mezi rozumem a šílenstvím. Jan Amos Komenský a jeho svět (Moravské zemské muzeum, Brno 2020)