Pokud by náhodný kolemjdoucí během některého z červnových dnů zavítal do odlehlých lesů na Vysočině a v dnes již zlehka chátrajícím táborovém areálu spatřil sto padesát adolescentů v bílých tílkách a různobarevných trenkách, kterak s písní „Partyzánská“ (Skal a stepí divočinou…) na rtech vyrážejí na ranní rozcvičku, utrpěl by pravděpodobně kulturní šok. V případě, že by začal areál prohlížet detailněji, upoutaly by jeho zrak pestrobarevné nástěnky s třídními závazky a matoucím datem červen 1982, jakož i žlutá údernická hesla na rudém pozadí či nadživotní vyobrazení Karla Marxe před jídelnou. Těžko říct, co přesně by se dotyčnému v danou chvíli honilo hlavou, ale mezi nejčastější reálné reakce neinformovaných pozorovatelů patří obvykle udivené pohledy do kalendáře, podezíravá pátrání po tom, která radikální buňka zde školí své členy, či tázavé výrazy, do jaké míry jsou pobíhající účastníci střízliví a při smyslech.
...