Za oknem stál růžový keř, nedávno ještě mladistvě svěží, teď churavěl, něco ho trápilo.
Měl nájemníky, co ho požírali, mimochodem nájemníky vznešené, v zelené uniformě.
S jedním jsem mluvil, byly mu teprv tři dny, a už to byl pradědeček. A víte, co mi řekl? Pravdu pravdoucí, mluvil o sobě i o celém tom osazenstvu.
...