Momentálně jsou tu dvě osmnáctileté dívky, se kterými jsme stále ve styku. Obě se učí u zdejší modistky a jsou to zručné švadleny, pravděpodobně by však daly přednost manželství s vhodným mužem, než aby se musely celý život takto živit samy. Víc Vám k tomu nemohu říci, vše závisí na dívce samotné a pak pochopitelně na tom, jestli se Vám bude líbit. Jedná se o slečny Sadie Johnstoneovou a Annie McKillopovou. Obě se narodily v legitimním křesťanském manželství a k nám byly umístěny až po smrti rodičů. V původních rodinách se nevyskytovalo opilství ani nemorální chování. V případě slečny Johnstoneové je nicméně nutno vzít v úvahu, že trpí souchotinami, takže ačkoli je z nich dvou ta hezčí a jde skutečně o půvabnou růžolící mladou ženu, cítím povinnost Vás upozornit, že pro těžkou práci a život v divočině se patrně příliš nehodí. Slečna McKillopová je fyzicky zdatnější, i když je poměrně hubená a má o něco horší pleť. Trochu ji zlobí jedno oko, vidí však dobře a jako švadlena je prvotřídní. Tmavá barva očí, vlasů i snědá kůže rozhodně není příznakem smíšené krve… Žadatel si vybral Annie. Od jara 1852 mu měla sloužit jako posila při přetváření hustých kanadských lesů v rodící se osadu Carstairs. Tam se odehrává většina povídek Alice Munroové vydaných roku 1994 ve svazku Veřejná tajemství (přeložila Zuzana Mayerová, Paseka, Praha 2017). Jejich hrdinky zde vystupují coby veřejně dostupné položky v katalozích vhodných partnerek, ale také jako ženy hledající samostatnost a hlas, jímž by jejich tajemství mohla promlouvat. Žadatel hlas ztrácí, Annie si šije vlastní šaty.
- mš -