Milostný příběh Bey Uusmy se po přečtení knihy Expedice. Můj milostný příběh (přeložila Helena Stiessová, Argo, Praha 2018) stane – troufám si tvrdit – i vaším. Tři muži , kteří dennodenně s nasazením překonávají nahloučené kry a snaží se dostat na místo, kde budou mít pod nohama pevnou zem, ale přitom zůstávají tam, kde jsou, protože led je unáší opačným směrem. Milostný příběh, který končí nesmírně smutně. Vím přesně, jaké to je. Patříme k sobě. Expedice a já. Bea Uusma, švédská lékařka a spisovatelka, se velkou část svého dospělého života snažila objasnit, co se na podzim 1897 stalo na Bílém ostrově, kde tragicky zahynuli členové výpravy na severní pól, kterou vedl inženýr Andrée. Výprava vyrazila 11. července v balonu ze Špicberk, záhy ale ztroskotala a pak více než tři desetiletí nikdo nevěděl, co se se třemi švédskými polárníky stalo. Až v roce 1930 byly jejich ostatky a část vybavení nalezeny jinou výpravou. Ale ani tehdy nebyla zodpovězena základní otázka: Proč polárníci zemřeli? Autorka se tuto otázku snažila zodpovědět na přelomu 20. a 21. století. V knize rekonstruuje své pátrání, v němž využívá především lékařské vzdělání, sáhne však i po „nevědeckých“ postupech, a to v okamžiku, kdy se ocitne ve slepé uličce, kdy ani její zaťatost, s níž překonává nástrahy přírody, nepomáhá… Salomon August Andrée, vrchní inženýr Královského patentového a registračního úřadu, zakrátko stár čtyřicet tři let, sedí sám na skalním výběžku nad stanem z hedvábí. Viděl, co dokáže medvěd. Nabitá puška je vedle něj. V pravé kapse sedm nábojů. Čtyři tablety z morfinové lahvičky. Nechce se mu umřít. Polkne. Dívá se přímo na Strindbergův hrob. Zavře oči. Znovu je otevře. Strindbergův hrob. Zavře oči.
- ivc -