Gonzo žurnalismus je žánr, který vznikl na počátku sedmdesátých let 20. století a podle jednoho z výkladů má jeho označení kořeny v jihobostonském irském slangu: slovem gonzo se v něm označuje něco divného až bizarního. Polský novinář a spisovatel Ziemowit Szczerek je velkým příznivcem tohoto stylu a v jeho duchu napsal knihu Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů (přeložil Michal Lebduška, Větrné mlýny, Praha 2017). Je to gonzo středoevropské a postsovětské, a hodně se v něm proto o sobě chtě nechtě dozvědí i čeští čtenáři: Vždycky jsem měl pocit, že cestování na postsovětský Východ je cestou do hloubi toho, co nesnášíme ve vlastní zemi. „Výlet“ od Baltského po Černé moře či od Haliče po Krym je zde nepřikrášlenou road-movie do dějin i současnosti: Za špinavými závěsy se táhla Halič. Teď už ukrajinská, ne polská. A všechno to vypadalo, jako kdybych vjel na území alternativních dějin své země. Ve skutečnosti to tak vlastně bylo. A potom jsme vjeli do Lvova. To město by nemělo existovat – myslel jsem si, když jsem se díval přes okno. Polský mýtus jeho ztráty je tak silný, že by nemělo existovat. Ale ono si v klidu stálo, a navíc drze vypadalo víceméně tak jako před svojí regionální apokalypsou (…) V Simferopolu jsem se cítil jako v Indii. Stejná neschopnost poradit si s prostorem, protože ten byl vytvořený někým úplně jiným, než jsou ti, kteří ho používají. A exotika, která sálala z každé strany toho místa. A rajskost. Znal jsem tu realitu ze zamlženého mládí, z časů, kdy se v pondělí ráno, ještě v péelerovské televizi vysílaly sovětské filmy. Právě v nich se člověk mohl dívat na ty šťastné taxikáře, kteří seděli na skládacích stoličkách vedle svých moskvičů a plivali pod nohy slupky slunečnicových semínek.
- ivc -