na připomínku toho, že letos v červnu uplynulo sedmdesát pět let od nacistického pokusu vyhladit Lidice z povrchu zemského a pomstít tak atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, narazil v České republice snad každý. Ať už v novinách, televizi či v kině, kam míří další film, který tento přelomový okamžik v dějinách českého státu zaznamenává. Bez ohledu na to, že hodnocení zatím posledního snímku Smrtihlav jsou spíše negativní, protože jeho autoři naložili s historickými fakty dost svévolně, je pozoruhodné, že v poslední době téma Heydrichova konce v uměleckých kruzích opět poutá pozornost. Problematika Lidic sice stojí do jisté míry ve stínu tohoto spektakulárního činu, alespoň co se zájmu filmařů týče, přesto Lidice zapomenuty nejsou. Naplnila se tak výzva, která se jednohlasně rozezněla světem ve válečném létě roku 1942.
Co pojem Lidice znamenal a znamená, zachycují články v našem červnovém tematickém bloku. A navrch přidáváme rozhovor s Ladislavem Mrkvičkou, který hrál ve filmu – dnes již legendárním – rovněž zachycujícím hrdinský čin československých vojáků západního zahraničního odboje. Jak události kolem atentátu rezonovaly v šedesátých letech 20. století a jak rezonují dnes? A je lidické memento dostatečným varováním i pro dnešní rozkolísanou dobu?
Dějiny nejsou pouhá data a seznamy jmen. Zdánlivá banalita, kterou vám, čtenářům ĎaSu, připomínat nemusíme. A protože se na toto téma rozhořela diskuse mezi učiteli dějepisu a organizátory některých dějepisných soutěží, zařadili jsme text historiků- -didaktiků, kteří se snaží změnit zažité chápání dějin na školním poli.
Snad si léto s ĎaSem čtenářsky užijete.
Za redakci i autory Iveta Coufalová