Fotograf Jan Jindra (nar. 1962) se na střední i vysoké škole v osmdesátých letech věnoval především dokumentární fotografii. Již jako student na sebe upozornil fotografickými cykly Noční vlaky (1981), Jídelní a lůžkové vozy (1984−1987) či Silvestry v hotelu Jalta (1982−1984). Výběr z těchto souborů spolu s dalšími fotografiemi (např. Chalupáři, Jižní Město, Přijímač, Sokolovská či Odchod sovětských vojsk) byly zahrnuty do jeho fotografické monografie Osmdesátky (BiggBoss, Praha 2016). Sám fotograf v připojeném rozhovoru, který s ním vedl fotograf a historik umění Tomáš Pospěch, k období posledního desetiletí komunistického Československa říká: V osmdesátkách jsi uvažoval v hodně uzounkých hranicích. Možná se ti podaří cestovat, dvakrát za život se podíváš do západního Německa a snad se jednou dostaneš do Japonska s Čedokem… to už byl ale nedostižný sen. Na druhou stranu bylo hezké, že jsi mohl do nekonečna snít. Ten druhý svět byl tak vzdálený! Vše ze západu mělo auru čehosi téměř nedosažitelného. V člověku to vytvářelo nekonečný horizonty. Dnes můžeš a tím je mnohé jinak. Tísnivost tehdejší „nemožnosti“ a bezvýchodnosti zachycuje snad každý ze zahrnutých snímků. Až bizarní podstatu osmdesátek v Československu nekompromisně odkrývají fotografie pořízené během dvou silvestrovských nocí v Jaltě: V tehdy proklamované rovnostářské společnosti fotografoval bujaré veselí představitelů tehdejší nobility, zasloužilých komunistů, ředitelů a vedoucích, promíchaných s tehdejší subkulturou Václaváku: taxikáři, veksláky a lehkými holkami. Po půlnoci začalo jak z Pandořiny skříňky vyskakovat to pravdivější z nás…
- ivc -