takzvaný křest Polska, tradičně spjatý s rokem 966, je také významnou součástí dějin českých zemí: křesťanství přijal polský kníže Měšek I. prostřednictvím své české manželky Doubravky. I proto jsme vybrali toto téma odkazující na 1050. výročí Měškova křtu pro listopadové číslo. „Počátek Polska“ můžeme považovat za jeden z pilířů česko- -polských vztahů, které však nebyly jednoduché. Naopak.
V průběhu staletí se navíc v polských očích stalo „Měškovo Polsko“ jakýmsi Kanánem, k němuž se upínaly naděje obzvlášť v dobách, jež nepřály ani demokratickému vývoji, ani polské samostatnosti. Koncept „piastovského Polska“ po polovině 10. století byl konstantou, kterou nemohli pominout polští nacionalisté ani komunisté. Ovšem koktejl historických asociací odsunul některé vrstvy tohoto výročí do pozadí. Díky pestrému autorskému kolektivu, který se kolem listopadového tématu v ĎaSu soustředil, se dozvíte jistě nejednu zajímavou souvislost. Polská historiografie má obzvláštní štěstí na historiky a historičky, nepocházející přímo Polska, kteří však o polských dějinách píší práce, jež nejsou polským publikem přehlíženy. I tuto skutečnost, že „otevřené hledí“ obohacuje vlastní dějiny o zajímavé interpretace, si můžete v tematickém bloku ověřit.
A snad i netematická část, třeba články o filmech Karla Steklého, který pro filmové plátno adaptoval román o Švejkovi, či o výročí polního maršála Radeckého (v němž autor rovněž na Švejka odkazuje) bude pro vás inspirativní. Zajímavé propojení „dějin a současnosti“ nabízí také druhý díl článku o přesazích maďarských událostí z roku 1956.
Příjemné listopadové počtení vám za ĎaS přeje
Iveta Coufalová