„Teprve když se zavázal, že se vzdá onoho pohanského zvyku a přijme svátosti křesťanské víry, přijela ta paní do Polska…“
Téma čísla vzniklo ve spolupráci s Polským institutem v Praze.
Polští školáci – na rozdíl od svých kamarádů z jiných zemí – dokáží přesně říct, kdy vznikl jejich stát. V obecném povědomí je totiž rok 966 přesně určeným okamžikem, kdy se najednou jakoby z temnoty vynořuje na mapě Evropy nový subjekt (esej Philipa E. Steela). I proto se v Polsku nikdy nemluví o křtu Měška nebo o začátku christianizace, ale zkrátka o křtu Polska. Vazba mezi vznikem státu a přijetím křesťanství se projevuje i v dalším uzlovém bodě, kdy doslova na umučeném těle svatého Vojtěcha vybojuje Měškův syn královskou korunu a defi nitivní potvrzení polské státnosti (ukázka z románu Elżbiety Cherezińské). V obou událostech hráli klíčovou roli Češi: Měškova žena Doubravka, která ho podle Th ietmara ke křesťanství přivedla, a vyhnaný pražský biskup. Polsko- -české vztahy jsou tedy stejně staré jako samotný polský stát a rozhodně nebyly snadnou disciplínou (článek Martina Wihody). Křest Polska se ještě jednou vrátil do popředí událostí: v roce 1966 kardinál Wyszyński vyzval komunistickou stranu na souboj o interpretaci uplynulého milénia polských dějin (studie Antoního Dudka). Jeho výhra byla jedním z mezníků na cestě k současné svobodě.
Jak si vzal Měšek za ženu Doubravku
„Když Měšek nastoupil na knížecí stolec, začal osvědčovat své duševní schopnosti i tělesnou zdatnost a častěji úspěšně napadal okolní národy. Dosud se však zmítal v pohanském poblouznění, protože žil podle svého zvyku se sedmi manželkami. Nakonec požádal o ruku jednu velmi dobrou křesťanku z Čech jménem Doubravka. Ta se však bránila provdat se za něho, neopustí-li onen zvrácený způsob života a neslíbí-li, že se stane křesťanem. Teprve když se zavázal, že se vzdá onoho pohanského zvyku a přijme svátosti křesťanské víry, přijela ta paní do Polska s velikou světskou i církevní družinou. Ale ani tak se s ním nespojila manželským svazkem dříve, dokud se pomalu a důkladně nepřesvědčil o křesťanském způsobu života a závaznosti církevního řádu, nezřekl se pohanského bludu a nepřipojil se k společenství matky církve. (...) A tak Měšek jako první z polských knížat dosáhl zásluhou věřící manželky milosti křtu.“
Gallus Anonymus, Kronika a činy polských knížat a vládců (přeložil Josef Förster, Praha 2009, s. 30–31)
CHRONOLOGIE
Polský velký třesk
asi 963
Widukindova kronika přináší zprávu o porážce vládce Slovanů Měška a jeho podřízení Říši (mj. nejstarší zmínka o Měškově panství)
965
Dubrouka ad Meskonem venit – svatba Měška s Doubravkou a polsko-česká aliance
966
Mesco dux baptizatur – křest Měška I. Ve stejné době píše o Měškově zemi Ibrahim ibn Jakub jako o nejrozlehlejší ze slovanských krajin.
972
Měšek poráží Sasy u Cedyně a konsoliduje svoji moc na východ od Odry
Král a světec
992
Po Měškově smrti se vlády ujímá jeho syn Boleslav
997
Do Hnězdna přichází vyhnaný pražský biskup Vojtěch Slavníkovec. Odtud vyráží k pohanským Prusům a umírá mučednickou smrtí. Jeho tělo vykoupí Boleslav a převáží je do Hnězdna.
1000
Setkání Boleslava s Otou III. u Vojtěchova hrobu. Zřízení hnězdenského arcibiskupství a příslib královské koruny pro Boleslava (naplněn v roce 1025) – přímá souvislost s Otovou myšlenkou renovatio imperii Romanorum, jehož novým pilířem má být Sclavinia.
1000
V Životě sv. Vojtěcha od Bruna z Querfurtu se poprvé píše o terra Polanorum
1003–1004
Během války s císařem Jindřichem II. obsazuje Boleslav Prahu
1038
Nájezd knížete Břetislava na Polsko oslabené občanskou válkou. Zpustošení země a odvezení ostatků svatého Vojtěcha do Prahy.
Milénium křtu
1956
Uvězněný kardinál Stefan Wyszyński vytváří plán devítileté Národní duchovní obnovy před výročím roku 1966, který byl následně veřejně vyhlášen v Čenstochové
1957
Ve všech farnostech předčítány Sliby polského národa (podle komunistického výkladu počátek ofenzivy zarytého klerikalismu)
1966
Církevní oslavy milénia křtu Polska a státní oslavy tisíciletí polského státu