Když v 19. století Husův kult nabyl nového rozměru a rychle rostl rozsah i význam turistiky, stala se Kostnice žádoucím cílem pro Čechy všech vyznání a později i bez vyznání. Chtěli spatřit místa, o kterých se dočítali u Palackého a jiných autorů: takzvaný Husův dům i jeho vězení, chrám, v němž chtěl disputovat a kde byl odsouzen, ale především popraviště, označené od roku 1862 mohutným balvanem. Vše ostatní z kostnických dějin a topografie bylo v českých očích nepodstatné.
...