Jednou z vlastností, které jsou charakteristické pro většinu subkultur, je povědomí o vlastní skupinové identitě. Tam, kde chybí pevná organizační struktura, ovšem mohou být její hranice mlhavé. Příslušnost ke skupině pak není dána nějakým průkazem, hodností nebo zápisem do seznamu členů. Stává se místo toho něčím, co se odvozuje z přijetí vnějších znaků, z chování jednotlivce a také z míry uznání, kterého se mu dostává od ostatních. Takové společenství je neustále dojednáváno a nemůže existovat bez trvalé diskuse o tom, co to znamená být „jedním z nás“. Následující text sleduje na příkladu dvou sond do třicátých a šedesátých let 20. století, jak byla podobná témata vnímána v rámci trampského hnutí.
...