Charles-Louis de Montesquieu, kritik absolutismu Ludvíka XIV., a zvláště s ním spojeného náboženského útlaku, expanze, centralismu a dirigismu, měl za to, že model impéria (univerzální monarchie) se v Evropě 18. století přežil. Španělská říše byla v úpadku, ba byla odstrašujícím příkladem politiky plýtvání životy a zbídačování dobytých teritorií. Drahé kovy jsou pro Montesquieua jen značkami bohatství a jejich hromadění špatnou podobou bohatství, které nespočívá na industrii ani na počtu národa nebo jeho zemědělství. V tom smyslu konfrontuje španělskou Neapol s činorodým Nizozemím, které se ze španělské nadvlády osvobodilo. Anglii Montesquieu obdivoval pro její dělbu moci, a nenapadlo ho, že by z ní mohlo vzniknout námořní impérium. Francii blahopřál k ztroskotání ambicí Ludvíka XIV. a vůči imperiálním šancím petrovského Ruska byl skeptický.
...