Editoři tématu: Ivan Šedivý a Iveta Coufalová
Wohlgeboren Herrn
(...)
K.k. Landv. Inf.
Reg. Nr. 33 2 Kompanie
3 Zug Feldpost Nr. 86
Obálka revers:
(...)
Klopfstokgasse N. 47
B. XVII in Wien
15. října (1915), Vídeň
Drahý tatínku náš!
Přijmi ode mě upřímný pozdrav a vřelý polib. Sděluji Ti, že sem lístek od tebe obdržela, ale nevím, kdy je psaný, neb tam žádný datum není. Divím se tomu moc, tatínku, že nic nepíšeš, však já sem ti už 3 psaní poslala, a nenapíšeš nic, jesli si je dostal, neb ne, a píšu ti každý den lístek, každý den tak nevím, dostaneš to, neb ne, piš mě, stanoušku, jesli si v kuchyni, neb ne, piš mě ale trochu. Kdypak už pudeš domu, bude již tomu brzy konec? To víš, jak se tu trápím, kéž by Bůh dal a brzy to skončilo, abysme se zas jednou viděli, modlím se denně za to, aby nám toho nechal Bůh dočkat, abysme se šťastně shledali. Psala sem ti též, že sem koupila víno 1 ladung, ale moc draho stál 16,87 korun 65 halířů, jinak ho nemůžu šenkovat, jak za 18 kr. ¼ a potřebuji eště ladung letošního, to ale nemam peníze, nevim, co to mám dělat, a pak pivo máme už odměřené, takže už v 8 hodin večer nemám žádný pivo a víno je lidem drahý, ani pomalu do fabriky nebudu moct chodit, ale činži to má jeden platit, ale z čeho, když člověk nemá, co by prodával, je zde velká bída, celý týden tu už nedostanem žádný brambory ani mlíko, to musí františka jak dlouho čekat než ½ litru dostane, špek stojí 450 kr. kilo a s moukou je to taky, tak ti, stanoušku, ani ty starosti vypsat nemůžu, co mám, nevím, co jak dál bude, kde na tu činži seberu, sem celá utrápená, kdyby aspoň byla naděje, že se to brzy skončí, tak by to člověk přece možná to soužení (...), a když lidi vidí, že ty nejseš doma, tak by si každý boty o jednoho opucoval. Tak už sem si myslela, stanoušku, kdybys třeba tomu domácímu napsal, že když bych to nemohla zaplatit, takže mu to zaplatíme, až přijdeš, až půjde kšeft, teď se nic nevydělá, aby mi sme ho o nic neošidili, tak co myslíš, odepiš mě ale hned, abych věděla možná, že to na tudle činži eště ňák seženu, ale potom taky sem ti poslala 2 paklíčky a tu vestu koženou nechala sem ti tam udělat rukávy, tak mě piš, jesli si to dostal a piš Zuzanovi taky kartu, ten když přijde domu, tak přeci sem a tam se ke mně podívá a jinej žádnej ne. A tomu Aknesi (?) pořád píšeš, a ten se o mě ani jednou nepodíval a takový velký peníze si tam u něho nechal.
Z domova nám posílají chleba pořád, ale už mají všecko odměřené, tak nevím, jak dlouho nám to budou moct posílat a taky nám v neděli poslali kysnu, měla 60 kil a tam byla mouka krupky a houby my se jim nikdy nebudem moct odměnit. Ale poslali to, aby to Karlík nevěděl, tak jim o tom nic nepiš, Karlík je jako invalid, tak ten snad nepůjde nikam, též mně psali, za 4 neděli dostali od tebe kartu a hned ti nám odepsali, že nic od tebe nedostávají, tak sem ti toho již hodně napsala, piš mi brzo a napiš mi všecko, jak se ti vede, dnem i nocí se o tebe strachuji, a jesli si to všecko dostal v pořádku, když je to špinavý, nezahazuj to, neb to prádlo stálo přes 20 zlatých, bylo by o to škoda, a tak už koukej, stanoušku, aby si na ty svátky byl doma, to by si jinak snad vážil svýho domova, už by byl čas a piš mi, kde a jak se máš, též Hořejš mi psal a Tonda Merger taky je někde v poli, tak mi hned odepiš a hodně buď zdráv a přiď nám aspoň na svátky domu.
Přijmi ode mě upřímný pozdrav a vřelý polib též od Františky,
tvá věrná (...) žena