Dějiny a současnost

Vypadá to, jako by v severské literatuře byla Sibiř metaforou ráje. Ztělesněním vysněného koutu světa, kde jsou vzdálenosti i čas měřeny v jiných jednotkách než v obydlené Evropě. Norský spisovatel Per Petterson se pro knihu Na Sibiř (přeložila Jarka Vrbová, Knižní klub – Euromedia, Praha 2013) nechal inspirovat životním příběhem své matky, která vyrůstala ve třicátých letech 20. století na dánském venkově. Byla si velmi blízká se svým bratrem Jesperem – do jejich maloměstských životů však vstoupila politika. Jesperovým snem byl jih, Maroko, snem jeho sestry – Sibiř. Jejich životy se rozpojí, hrdinka však nakonec zůstane v „bezpečí“ evropského Severu zmítaného německou invazí. Lennart Falk, hlavní postava příběhu Na konec světa finské autorky Kristiny Carlson (přeložil Vladimír Piskoř, dybbuk, Praha 2014), na Sibiř v sedmdesátých letech 19. století doputuje. Doufá, že zde nalezne štěstí – tam čeká odlišná budoucnost (...) Amurský kraj, vysněná země. Nastoupí jako úředník ruské administrativy v zapadlém sibiřském městečku Nachodka, avšak oproti očekávání tu nic nejde tak snadno, jak si přál. Záhy se stane obětí úkladného vražedného útoku (není divu, je tu trestanecká kolonie). Ale přežije, a tak má šanci přemítat nad tím, proč... Hledá klíč. Skutečný (od pokladnice, k níž měl jako jediný přístup) i imaginární (komu by stál za vraždu). Vybírá z plejády – řečeno s Čechovem – zbytečných lidí toho, komu mohl stát v cestě, komu sám ublížil, či naopak, kdo chtěl ublížit jemu. Přehlídka zmařeného života − ... byl jako čerstvě vyražený peníz, který se blyští tak, že není patrné, co na něj vyrazili... – i odhodlání žít.