V povědomí české společnosti a kupodivu často i u odborníků na dějiny pohraničí končí historie židovských komunit v Sudetech druhou světovou válkou. Z části je tato představa pochopitelná: většina tamních Židů se odstěhovala do vnitrozemí či uprchla do emigrace již v roce 1938 v souvislosti s připojením Sudet k Německu. Značná část místních Židů se nevyhnula deportacím – ať už přímo ze Sudet, nebo z brzy okupovaného českého vnitrozemí – a válku přežil jen zlomek z nich. Část Židů z pohraničí, kterým se podařilo Československo včas opustit, se sice po válce snažila do svých domovů navrátit, často však narazila na potíže při restituci svého majetku a mnohým bylo navíc upíráno právo na československé občanství, o které museli mnozí z nich znovu žádat kvůli uvedení německé (nebo i židovské) národnosti při sčítání lidu v roce 1930.
...