V mnoha ohledech osud západočeské sochy kopíruje historii obdobných generalissimových pomníků rozesetých po celém poválečném Československu. Přestože (nebo právě proto) Plzeň nebyla osvobozena Rudou armádou, mezi čelnými představiteli města se necelý rok a půl po Únoru zrodila představa důstojného holdu sovětskému osvoboditeli a nejvyššímu kormidelníku bratrských národů. Načasování celého podniku nebylo nelogické – mohutné oslavy Stalinových sedmdesátin měly v prosinci 1949 gradovat státem řízenou kampaní, k níž na řadě míst patřilo i pokládání základních kamenů k pomníkům (Praha, Liberec, Litoměřice, Olomouc).
...