Tůma Přeloučský, jemuž je věnována knižní prvotina Karoliny Justové, rozhodně nepatří k obecně známým postavám našich dějin. Dokonce ani v jednotě bratrské, jejímž byl po většinu svého života členem, se nezařadil k postavám nejznámějším. I s ohledem na malou pozornost, jíž se mu zatím od historiků dostalo, je třeba ocenit právě vyšlé monografické zpracování jeho osudů. Ty totiž rozhodně nejsou bez zajímavosti. Patřil k prvním kněžím jednoty bratrské a na konci 15. století se stal též jedním z významných aktérů dramatického zápasu o její další směřování. Ačkoli se netajil svými obavami z možných důsledků opuštění původních zásad jednoty a jejího otevření se „světu“, svou autoritou napomohl tomu, aby se tento přerod uskutečnil bez zničujících otřesů pro novou církev. S ohledem na nevelký počet dochovaných informací o hrdinovi knihy se více než dvousetstránková publikace Karoliny Justové samozřejmě nemohla spokojit s pouhým vykreslením Tůmova života, ale svůj záběr rozšířila i na poměrně detailní líčení vývoje jednoty bratrské zejména na přelomu 15. a 16. století a na obšírnou analýzu dochovaných spisů tohoto bratrského biskupa. Autorčin výklad přitom prozrazuje dobrou znalost kontextů, do nichž Tůma svým životem a dílem vstupoval. Svou práci Justová chápe jako pokus o nahlédnutí do mentality doby vzdálené půl tisíciletí, a zřejmě i z tohoto důvodu v knize nalezneme též kapitolu usilující o vykreslení Tůmova psychologického portrétu.
...
Katedra dějin a didaktiky dějepisu PedF UK, Praha 2011, 218 s., 120 Kč