Už jen dva měsíce budeme mít příležitost navštívit pražské Divadlo Komedie a v něm deset let působící soubor Pražského komorního divadla pod vedením uměleckého šéfa Dušana M. Pařízka. Je smutné, že tak vynikající a tolikrát oceněný divadelní soubor zde končí. Pařízek se rozhodl, že za stávajících finanční podmínek, které pražský magistrát divadlu poskytuje, bude tato sezóna poslední. Divadlo se zaměřuje především na u nás méně známé autory německé, švýcarské či rakouské provenience a repertoár pečlivě vybírá s ohledem na aktuální problémy: multikulturní společnost, rasová nesnášenlivost, chudoba, politika… Pokud budete mít štěstí a podaří se vám ještě do prázdnin sehnat vstupenky, tak si rozhodně nenechte ujít hru Rainera Wernera Fassbindera Odpad, město, smrt (premiéru měla v prosinci loňského roku), která byla již v době vzniku v polovině sedmdesátých let minulého století považována za nehratelnou i v samotném Německu. Důvodem mohlo být mimo jiné to, že hra se snaží postihnout hned několik problémů najednou a její poselství nemusí být vždy jednoznačné. Žádná ze zobrazených postav, zastupujících určitý typ, z ní nevychází pozitivně. Navíc autor byl obviněn z antisemitismu, neboť jednou z hlavních postav je Bohatý Žid, který si ve městě, kde žije, může koupit a zkorumpovat cokoliv. Fassbinder se nařčení z antisemitismu bránil a snažil se vysvětlit, že třicet let po skončení války jsou Židé viděni jednostranně a problém holokaustu jakoby jim dával oprávnění dívat se na ostatní z výšky a oplácet jim rány. Jako v případě Bohatého Žida, který každý útok proti sobě označuje za antisemitismus, čímž vlastně na holokaustu parazituje. Když psal Fassbinder svou hru o společnosti, kde je morálka na posledním místě, a když jde o peníze, tak je vše dovoleno, měl na mysli Frankfurt nad Mohanem, kde tehdy žil. Stejný příběh se může odehrávat třeba i v Praze a podobnost s Fassbinderovým městem zde není jen čistě náhodná.
Inspiromat
Inspiromat
Odpad, město, smrt