Ač patří obraz nezodpovědného panovníka manipulovaného špatnými rádci a falešnými astrology, vytvořený fi lmem Císařův pekař – Pekařův císař, k těm nejrozšířenějším, odráží pouze zlomek představ o římském císaři a českém králi Rudolfu II., které byly českými beletristy od poloviny 19. století předkládány čtenáři.
Postava Rudolfa II. do historického románu a povídky vstoupila téměř bezprostředně po ustavení tohoto žánru v českém literárním kontextu. Nejprve sice pouze v epizodní roli jakéhosi garanta zlatého věku, doby neobyčejného rozkvětu české literatury, umění a vzdělanosti, v níž se Praha stala nejvýznamnějším kulturním a politickým střediskem Evropy, později autory zaujaly i panovníkovy životní osudy. Zvýšený zájem o osobnost Rudolfa II. v Čechách umocnily po polovině 19. století nejen známé historické tituly z pera rakouských autorů, které ho představovaly jako mecenáše umění, duševně čilého, avšak chorobou tragicky poznamenaného vladaře, ale i odborná díla reflektující historické souvislosti a příčiny úpadku české státoprávnosti po bělohorské porážce, která byla v nacionálně rozjitřené atmosféře 19. století obzvlášť bolestně vnímána.
...