Dvě knihy, jimž jsou věnovány následující řádky, se liší takřka ve všech ohledech, jež si pisatel Knihovničky může vybavit. Jedna je hluboce teoreticky založenou analýzou historické imaginace 19. století, přesněji řečeno prací slavných dějepisců i filosofů dějin, a jejím autorem je světově proslulý americký historik a teoretik. Druhá je novinkou české autorky, jež sází na příběh „malých lidí“ na pozadí velké doby a jejích velkých otázek. Obě však reprezentují dva vlivné, i když radikálně odlišné proudy moderní historiografie poslední třetiny 20. století, které se k nám dostávaly se zpožděním teprve v posledních dvaceti letech, a mají tedy stále svou badatelskou relevanci a čtenářskou přitažlivost. Jedná se o narativistickou analýzu a kritiku historiografie a mikrohistorický proud. Jedna z profilujících autorek „nové vlny české historiografie“, spojené s generací Husákových dětí, která výrazně zasáhla do domácího bádání v posledních zhruba deseti letech, se po komparativně zaměřených pracích rozhodla pojmout svou novou knihu jako příběh. Práce Daniely Tinkové Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě (Argo, Praha 2011) se zabývá především osudy tří frekventantů „josefinského“ generálního semináře, odchovanců Josefa Dobrovského, kteří se nesmířili s restaurací za vlády Františka II. a po svém se vypořádávali jak se soudobým církevním učením, tak se svou vlastní rolí duchovního a občana. Centrálním tématem je pro autorku jejich vztah k idejím šířeným Francouzskou revolucí, jež je vynikajícím způsobem dokumentován v korespondenci hlavních aktérů. Tento unikátní pramen, který se dochoval díky „lukovské vzpouře“ a následnému vyšetřování mladých kněží obviněných z protistátních, protináboženských a nemravných názorů, autorka znovuobjevila, nápaditě interpretovala a učinila z něj osu svého napínavého příběhu. Dochovaná korespondence je sice jen torzem lokální korespondenční a informační sítě, i přesto je však pozoruhodným dokladem o četbě a zájmech svých protagonistů na „informační periferii“ Znojemska prvních let 19. století a v obecné rovině o významu osvícenské epistolární kultury.
...