V dalším svazku edice o dějinách českých, moravských a slezských měst přišla řada na historicky a památkově mimořádně zajímavý Nový Jičín, v němž se autorský kolektiv sjednotil kolem tamějšího dlouholetého muzejníka Jiřího Juroka, který se ujal celé třetiny knihy, pojednávající o městě od počátků do bělohorské éry. Mezníkem se zde přitom nestává rok defenestrace, ani rok bělohorské bitvy, nýbrž (v případě Nového Jičína poměrně pochopitelně) rok 1624, kdy bylo město císařem předáno olomouckým jezuitům. Dějiny místa před vznikem města autorský kolektiv nepovažuje pro svůj výklad za relevantní, takže pravěk a raný středověk jsou odbyty dvěma stránkami. Budiž. Škoda jen, že podobné je to u „výkladu“ novojičínské historiografie.
...
NLN, Praha 2011, 397 s., 499 Kč