Manželství a rodina našich předků jsou dnes vyhledávaným tématem bádání. Objevují se například nové možnosti interpretace institucionálních pramenů vzniklých činností církve. Překvapivě mohou pokrýt tolik hledané každodenní vnímání světa.
Do jaké míry je nám dáno poznat každodenní životní osudy našich předků? Zvláště život venkovského obyvatelstva, ještě v 19. století často negramotného, uniká zachycení v relevantních pramenech. V tomto případě nepřipadají v úvahu prameny osobní povahy, jako je tomu u příslušníků střední vrstvy. Zřídkakdy se historikům podaří objevit a „novýma očima“ číst osobitější dokumenty např. pamětnice nebo (zvláště farní) kroniky. Při hledání konkrétního člověka a jeho osudu jsou stále relevantní evidenční a pojišťovací prameny, tedy především matriky či svatební smlouvy. Umožňují, alespoň omezeně, rekonstruovat rodinné a přátelské vazby, ekonomické a sociální strategie, jejichž pozitivní či negativní dopady si můžeme domýšlet. Některým příslušníkům nižších sociálních vrstev (venkovského, ale i městského obyvatelstva) se podařilo překročit pomyslné hranice matrik a prozradit více o svých životních osudech v zápisech ze soudních jednání. Někteří dokonce vstupovali do soudních sporů dobrovolně, jednalo se o žaloby v manželských sporech adresovaných manželskému soudu v Praze zejména v letech 1857–1868, kdy v důsledku konkordátu uzavřeného mezi státem a církví spadaly manželské spory (týkající se kanonického práva) pod správu církve. Vyjma tohoto období podléhaly manželské záležitosti během 19. století civilním soudům.
...