Bryan Sykes, Sedm dcer Eviných. Pramatky Evropanů, přeložil Jan Trnka, Paseka, Praha – Litomyšl 2004, 248 s., 269 Kč
V knize nás autor seznamuje s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice „ledovcového muže“, o případu „muže z Cheddaru“, identifikací ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problémy jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA dospívá autor k závěru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let.
Spencer Wells, Adam a jeho rod: genetická odysea člověka, přeložil Martin Kalous, Argo – Dokořán, Praha 2005, 255 s., 298 Kč
Existence naší pramatky, slavné Evy, je dnes již obecně přijímanou hypotézou. Ale existoval Adam? Zdá se, že ano. Před šedesáti tisíci lety se procházel po afrických pláních muž, který byl podle všeho předkem všech lidí, kteří na Zemi v historické době žili. Proč to byl právě on? Jak se dostali Adamovi potomci do všech koutů světa? A co se stalo s dětmi ostatních mužů? Na tyto a další otázky odpovídá kniha genetika Spencera Wellse, který mapuje putování lidského rodu na základě stop, jež nám poskytuje DNA.
Vladimír Vondrejs, Otazníky kolem genového inženýrství, Academia, Praha 2010, 136 s., 158 Kč
Je genové inženýrství hrozbou pro lidstvo, nebo jeho nadějí? Jsou genově manipulované plodiny „frankensteinovo jídlo“ nebo ekologicky přijatelnější varianta tradičního zemědělství? Jak vlastně přenosy genetického materiálu probíhají? Je možné očkovat děti bramborami a rajským protlakem namísto injekcí? Genové inženýrství přináší řadu otázek, vyvolává řadu obav i nadějí, dělí veřejnost na tábory příznivců a odpůrců a rozhodně málokoho nechává zcela lhostejným. Máme ale dostatek informací, víme, o čem to vlastně diskutujeme?